V roce 2022 si místní hasiči připomínali 130. výročí založení
svého českého spolku. Využijme této příležitosti k ohlédnutí se za
historií zdejšího SDH, konkrétně do období 40. až 80. let. 20. stol.
Umožní nám to hasičská kronika, vedená od roku 1974 panem Vlastimilem
Stejskalem, kterému za její poskytnutí velmi děkuji.
Začněme popořádku. Kdybychom hledali prvopočátek organizovaných
hasičů u nás, dostali bychom se do roku 1830. Tehdy byl založen první,
nutno dodat že německý, spolek dobrovolných hasičů, v pozdějších
letech přezdíván jako „Veteráni“. Jeho členy byli jak Němci, tak
i čeští starousedlíci. K roku 1919 tento sbor zanikl. Historie čistě
českých požárníků se píše od roku 1892.
První celistvé záznamy o činnosti máme z doby po 2. sv. válce.
V listopadu 1945 byl na ustavující schůzi v hostinci U Šromů obnoven
sbor hasičů, za jehož starostu byl zvolen Josef Heda. Spolek se ihned chopil
organizace mnoha oblíbených společenských akcí. Už v lednu 1946 proběhl
první z každoročních plesů, v průběhu roku se přidala hodová zábava.
Další roky přinesly pomlázkovou zábavu, dožínkové slavnosti, vinobraní,
letní karnevaly nebo stavění a kácení máje. Do roku 1948 hasiči
pořádali rovněž zapalování vatry v polích mezi Hněvotínem a Topolany
na počest narozenin prezidenta Masaryka.
Padesátá léta přináší první záznamy o účasti hasičských
družstev na soutěžích. Roku 1951 se místopředseda František Bernát
vyslovil pro myšlenku vycvičit družstva, která by se mohla hasičských
klání účastnit. O tři roky již byla vystavěna dvě 20členná
družstva – chlapecké se toho roku umístilo na oblastní soutěži druhé,
tým žen to dotáhl až na okresní kolo do Náměště, kde skončil celkově
druhý. Z další činnosti sbor nepodceňoval zejména prevenci proti
požárům. Organizovány byly protipožární prohlídky, osvětové besedy
(pro školu i veřejnost), ve spolupráci s JZD pak tzv. „žňové
hlídky“ na polích. K roku 1958 měl sbor 56 členů.
Podklady z šedesátých let máme dochovány jen zlomkovitě. Hned v roce
1961 se hasiči řádně zapotili při letních povodních. Odčerpávání
vody z vylitého potoka, do nějž se zapojilo 37 členů sboru, zabralo přes
60 hodin práce. Do popředí zájmu se pak stále více dostávala činnost
s mládeží. Na škole byl založen kroužek ČSPO, pod patronátem hasičů
vzniká také divadelní kroužek, který vedl člen sboru František
Maršálek. V kronice máme třeba záznam o pohádkovém představení
„Perníková chaloupka“, s jehož nácvikem vypomohl i člen souboru
Stiborova olomouckého divadla O. Ziegelheim.
Sedmdesátá léta zpočátku pokračovala v nastaveném režimu,
k výraznějším změnám ve sboru došlo roku 1978. Dosavadní předseda
nebyl opětovně zvolen a místo tak zůstalo uvolněno. Do vedoucí funkce byl
následně navržen a zvolen Josef Studený. Obměny doznal i zbytek výboru.
Téhož roku se sboru naskytla možnost uspořádat na místním hřišti
okrskovou požární soutěž. Ovšem nedopadlo to zcela dle plánu, jak
ostatně praví kronika: „…na poslední chvíli nám Sokol zkomplikoval
situaci tím, že i když jsme měli hřiště zamluvené, pořádal pohárovou
soutěž v kopané.“ Jako náhradní místo konání soutěže tak
muselo posloužit hřiště v Lutíně.
Ještě krátce z let osmdesátých. K roku 1980 měl sbor 26 stálých
členů. Roku 1983 byla zásahová jednotka za svou těžkou práci odměněna
přidělením nového vozu Avia 31, což vyřešilo problémy s přepravou
družstev na soutěže. Dosavadní vozidlo Škoda 1203 v tomto ohledu
nevyhovovalo. Vůz Avia sloužil našim hasičům dlouhých 37 let, před
dvěma lety byl prodán sboru SDH Vojnice.
Tolik ke stručnému exkurzu do dějin našich dobrovolných hasičů.
Zajímavých informací a detailů o jejich činnosti je ale ještě stále
dost a dost. Ještě aby ne, 130 let je přeci jen pěkná řádka let. Jistě
se k jejich zajímavé historii v některém z budoucích článků ještě
vrátíme.
