Tradiční mikulášské zábavy patří již po několik posledních let
k náplni akce rozsvícení obecního vánočního stromu (s výjimkou
posledních dvou covidových roků). O organizaci karnevalů spojených
s návštěvou Mikuláše, čertů a andělů se se svými žáky stará
místní základní a mateřská škola. Při prohlížení starých fotoalb
v archivu však zjistíme, že ne vždy tomu tak v Hněvotíně bývalo.
Z let 1968 až 1971 máme množství fotografického materiálu, díky
kterému se můžeme přenést v čase do dob, kdy tyto besídky probíhaly pod
záštitou místního Československého červeného kříže.
Nedílnou součástí těchto předvánočních akcí byla samozřejmě
návštěva Mikuláše v doprovodu čerta. A právě jejich masky jsou to, co
na tehdejších fotkách zejména zaujme. Na dnešní poměry působí podivně
až strašidelně – u čerta se děsivost očekává, ale u Mikuláše je
spíše nepatřičná. Každopádně i tak nechyběla nadílka pro všechny
přítomné děti v podobě dárkových balíčků. Další každoroční
záležitostí byly kratší divadelní představení s pohádkovými motivy
v podání místních dětí. A právě v této souvislosti je u fotografií
uváděno jméno čestné členky Červeného kříže paní Anny Hájkové. Ta
totiž s dětmi veškerá představení s ochotou připravovala a
nacvičovala. Samozřejmostí byly různorodé kostýmy a scéna se blížila
té profesionální díky tematickým kulisám. Další doprovodný program
během předvánočního hemžení zajišťovala různorodá hudební
čísla.
O jednom ročníků pojednává novinový výstřižek z roku 1970:
„Čokoládová metla a dudlík byly odměnou pro každého člena dětské
dechovky v Hněvotíně u Olomouce. Svými vystoupeními si získala srdce
všech posluchačů a dokazuje, že rčení – Co Čech, to muzikant,
nepřestalo docela platit. Velké ovace sklidila na mikulášské zábavě
dětí, kterou připravila místní skupina ČSČK. Pohádkové pásmo
s dorostem Červeného kříže nacvičila 75letá Anna Hájková. Na
150 rozradostněných dětí si odnášelo ještě malý dáreček.“
K tomu jen dodatek – s dětmi tehdy nacvičila pohádku
O veliké řepě.
Paní Anna Hájková byla po celý svůj život s činností místního
Červeného kříže úzce svázaná. Za svou aktivní účast ve společenském
životě byla několikrát oceněna jak okresním výborem ČSČK, tak v roce
1975 i hněvotínským MNV, kdy z rukou jeho předsedy převzala „čestné
uznání za záslužnou a obětavou práci v rozvoji a výstavbě naší
obce“. Zesnula v požehnaném věku 80ti let o rok později.
