Hněvotínská česká menšina se své vlastní školy dožadovala již od
roku 1897. Došlo k mnoha pokusům přesvědčit příslušné úřady
o udělení povolení ke stavbě budovy, v níž by se české děti mohly
vzdělávat ve své mateřštině. Cesta k samotné stavbě ale byla trnitá a
dlouhá, až po pěti letech se v roce 1902 uskutečnilo slavnostní
zahájení prvního školního roku na české škole. Jejím vedením byl
pověřen správce pan Rudolf Žižka. I tak se ozývaly převážně německé
hlasy, které žádaly omezení či dokonce uzavření školy.
Situace se začala zlepšovat se vznikem samostatného Československa. Roku
1919 se jednotřídka rozrostla na dvoutřídku, což umožnilo většímu
počtu dětí vzdělávat se v rodném jazyce. Zásadní zlom přišel v roce
1924, kdy ministerstvo školství vydalo výnos, který umožnil zřizovat
v obcích po celé zemi měšťanské školy. Hněvotín nebyl výjimkou.
Vyvstala ale otázka, kam měšťanku umístit. První roky své existence tak
škola fungovala v podnájmu – dvě učebny byly v budově německé školy
č. p. 101, kde pronájem přišel na 3000 Kč ročně, další třída
sídlila v budově č. p. 45 (dnešní DPS) za nájemné 1 500 Kč ročně.
Zázemí a školní kanceláře byly v budově Ústřední matice školské č.
p. 38 (dům vedle dnešního OÚ), zde byla výše nájmu 2 040 Kč
za rok.
Nájmy každým rokem stoupaly, v roce 1928 už se suma za provoz tříd
v budově č. p. 101 vyšplhala na 3 600 Kč ročně. Nastal čas na
vybudování nové moderní budovy, ve které by našla místní měšťanka
zázemí. Stavbou byl pověřen olomoucký architekt a stavitel Ing. Jan Hublík
se svou firmou (firma se podílela na stavbě olomouckého krematoria, sám
Hublík pak navrhl i budovu Záložny v Příkazech). Práce začaly
9. července 1928, dokončení bylo plánováno na červenec následujícího
roku. Celkové náklady se vyšplhaly na 1,5 milionu korun.
Plán se podařilo dodržet! Během léta 1929 byla škola dostavěna a
1. září tak mohlo proběhnout slavnostní otevření budovy a zahájení
školního roku. Na tuto událost se sjeli lidé z celého okolí a také řada
vysoce postavených osobností tehdejší doby. Akci zahájil slavnostní
průvod od budovy č. p. 101 k nové budově č. p. 250, přítomni byli
hudebníci hrající fanfáry ze Smetanovy „Libuše“, pěvecký sbor
Žerotín se postaral o pěvecký doprovod. Z balkónu nové budovy promluvila
řada řečníků, např. olomoucký starosta Dr. Richard Fischer,
místostarosta Hněvotína Jan Sigmund, starosta Topolan Hynek Prucek, školní
inspektor Kazimír Šitavanc a zástupci spolků Sokol či Orel. Šitavanc
následně jako zástupce Ministerstva školství a národní osvěty předal
řediteli školy Antonínu Novotnému symbolický klíč od nové školy. Nad
obcí zakroužily letouny „Masarykovy letecké ligy“ a shodily nad školou
květinový věnec, který byl následně připevněn na novou budovu. Po
zaznění hymny byly ukončeny projevy a lidé se mohli přesunout na prohlídku
interiérů, po které následoval koncert.
Měšťanku v Hněvotíně navštěvovali žáci nejen z Hněvotína, ale
i z blízkého okolí – z Topolan, Ústína, Těšetic, Luběnic, Lutína,
Olšan, Žerůvek nebo Nedvězí. Kvůli nim byla v roce 1930 zřízena
autobusová doprava, která žáky z těchto vesnic do školy svážela, a
staral se o ni pan Karel Páleník z Luběnic. Náklady hradili rodiče
žáků a okolní obce.
Měšťanskou školu čekalo po jejím otevření v roce 1929 pouze šest
let výuky českých dětí, v roce 1935 ji navštěvovalo až 250 žáků.
Po obsazení Československa Německem v roce 1939 byla místní měšťanka
zrušena. Budovu zabrali Němci, kteří si v ní zřídili klubovny pro své
spolky, učebny německé školy a kanceláře. Čeští žáci museli po dobu
války navštěvovat provizorní měšťanskou školu v Těšeticích.
Po válce se škole zase začalo opět blýskat na lepší časy. V červnu
1945 zažádal MNV Ministerstvo školství a národní osvěty o obnovení
občanské školy v obci. Z dochovaného dopisu můžeme citovat: „NV
v Hněvotíně žádá o obnovení státní občanské školy v Hněvotíně.
Tato škola byla zřízena min. školství a nár. osvěty v roce 1924 na
podporu českého živlu v německém ostrůvku západně od Olomouce. V roce
1929 byla vybudována a svému účelu slavnostně předána výstavná budova
školy. 31. srpna 1939 byla tato škola Němci zrušena a v budově
umístěna německé obecná škola a dívčí pracovní tábor.“ Výboru
bylo vyhověno a po úklidových pracích byla škola 9. září 1945 opět
slavnostně otevřena. Od té doby poskytuje nejen hněvotínským dětem
vzdělání až do dnešních dní.
