Jak už název tohoto příspěvku napovídá, nahlédneme skrze fotografie
na místa, která bychom dnes už v obci marně hledali. Během posledních sta
let se tvář Hněvotína natolik proměnila, že už je často obtížné
z některých snímků odhadnout, kterou lokaci zachycují. Na těch, u nichž
to ale určit lze, si pojďme ilustrovat některá hněvotínská zákoutí,
která již odvál čas.
Obrázek 1: Budova Besedy ve farské zahradě (v prostoru za
dnešní firmou Famo) v roce 1961.
Postavena byla roku 1933 místní Lidovou jednotou za podpory
tehdejšího faráře Jana Lochmanna, který byl velkým zastáncem
hněvotínských Čechů a jejich spolkového života. Budova se stala sídlem
katolického Orla, ale sloužila k setkávání i dalším spolkům. Po válce
její význam postupně upadal, až byla na začátku 60. let rozebrána a
materiál z ní využit na stavbu nových zděných šaten v areálu
hřiště FC.
Obrázek 2: Skleník v areálu školní zahrady v 80. letech.
První provizorní skleník byl zbudován během školního roku
1976/77. O dva roky později přispěl odbor školství ONV kostrou a
šroubením pro nový skleník. Do jeho stavby se v květnu a červnu
1980 zapojili učitelé, žáci i rodiče. Před začátkem prázdnin bylo
hotovo. Po 30 letech, kolem roku 2011, již byl skleník nějakou dobu
nevyužíván a jeho konstrukce v havarijním stavu ohrožovala děti
i učitele. Došlo tak k jejímu demontování a pěstování plodin se
přesunulo na nově zřízený školní pozemek v zadní části zahrady.
Obrázek 3: Ruina jedné z hněvotínských stodol v lokalitě
U Floriánka, 1961. Takováto hospodářská
stavení byla pevnou součástí místních gruntů a spolu s nimi tvořila
pomyslný prstenec kolem původní návsi. Koncem 60. let začaly být stodoly
bourány a postupně nahrazovány novými rodinnými domy. V sousedství sochy
sv. Floriánka se s výstavbou prvních 8 řadových domků z plánovaných
16 započalo roku 1982. Vedení obce tehdy počítalo se stejnou zástavbou
i v dnešní ulici Za Školou, kde k její realizaci ale nedošlo, a stodoly
zde tak stály až do 90. let.
Obrázek 4: Boží muka u polní cesty směrem k Neředínu kolem
roku 1954. Dnes je sice toto místo od zbytku obecního katastru
odříznuto dálnicí D35, ale v minulosti šlo o frekventovanou trasu známou
již od 17. století pod názvem „tvarůžková cesta“, neboť se po ní
převážely sýry místních výrobců na trhy do Olomouce či na nádraží,
odkud putovaly vlakem do Vídně. Vyjma nedochovaných božích muk se podél
cesty nachází povalené torzo kříže s vyrytými jmény Matiase a Anny
Nowotných, kteří na jeho zbudování zřejmě finančně přispěli. Víte-li
o těchto dvou zmizelých památkách něco víc, napište mi na email kronika.hnevotin@email.cz.
Na dalších fotografiích, které se do tištěné verze článku nevešly,
si můžete prohlédnout další místa v obci, která se v průběhu let
značně proměnila.
